Kurz 1. (ne)pomoci

Ptáte se, proč takový titulek? Má zdůraznit to, že pokud není člověk duchapřítomný a proškolený, může se 1. pomoc bohužel rychle změnit i na pomoc poslední.

 

Informovanost je základ. V každém z nás je určitě kus hrdiny, ale bez základních znalostí, nemusí záchrana člověka, ať už máte sebeušlechtilejší úmysly, dopadnout vůbec dobře.

 

I to bylo důvodem, proč jsme se na poslední chvíli v tomto šíleném, přeodletovém týdnu rozhodli absolvovat kurz “4 hodiny pro život” od Červeného Kříže.

 

Ač máme ze všeho zařizování před cestou jazyk na vestě, tak jsme rádi, že jsme kurz absolvovali. Tohle za to stálo. Bylo to super. ( a super užitečné!)

 

 

wpid-20160224_120459-1024x576

 

 

  • Kurz probíhal na jednom z center ČČK- kousek od I.P. Pavlova v Praze pod vedením přednášející Mgr. Evy Bernatové. Paní Eva se rozhodla všechny ty informace do naší 5- ti členné skupinky prostě “nasoukat” a to velmi zábavnou formou. Myslím, že se jí to povedlo perfektně.

 

  • Podobné kurzy nabízí mimo ČČK i mnoho firem, které si účtují nemalé částky za to, že kurz je proveden a odpřednášen netradičně, hravě, prakticky. Prostě formou, která vám nedovolí usnout a udrží vaší pozornost na maximu po celou dobu přednášky. Náš kurz byl v porovnání s těmito “moderními” mnohem levnější, jelikož je pod záštitou Červeného kříže (450 kč/osoba).

 

  • Kvalitou byl kurz opravdu vysoko. V tomto případě opravdu neplatí- “co je dražší, to je lepší” a rozhodně se tím nenechte zmást. Zahrnuto bylo nespočet ukázek a zapojování účastníků, praktická část a vše vysvětlené opravdu velmi interaktivní a zábavnou formou. Byli jsme velmi mile překvapeni a rozhodně doporučujeme!

 

 

wpid-picsart_02-28-03.14.27-1024x576

 

 

Naším hlavním důvodem a motivací bylo ucelit si přehled a připomenout si základní nezbytnosti pomoci druhému v nebezpečí.

 

Přeci jenom, když víte, že na cestě se může stát opravdu cokoliv a to třeba v místech, kdy doktor nebude zrovna za rohem, tak si chcete být o kousek jistější než normálně.

 

Na závěr pár Tipů ohledně 1. pomoci na cestách:

 

  • To zdánlivě nejjednodušší- být jen u člověka- zabezpečit stabilizovanou polohu, kontrolovat jeho dech a čekat na příjezd pomoci, může být s dávkou adrenalinu v krvi, kdy by člověk nejraději jako filmový hrdina zraněného odnesl sám a co nejrychleji mu pomohl, být to největší hrdinství.

 

  • Myslete na možné alergické reakce a mějte u sebe neustále antihistaminika. V cizině je velké množství jiných druhů rostlin, na které ani nemůžete vědět, že máte alergii. Postižený se ve velmi krátké době může začít dusit a pomoc ne vždy musí být blízko a čas je neúprosný!

 

  • Někdy stačí opravdu málo. Je nutné myslet na to nejdůležitější- DECH. Bez vzduchu není života. A jsou i případy, kdy jen zabezpečení záklonu hlavy a stabilizované polohy raněného hned „nahodilo“.

 

  • Velká porce adrenalinu v krvi, v nebezpečné, život ohrožující situaci, může způsobit neracionální chování zachraňujícího. V krajních situacích se lidé chovají různě a ne vždy ku prospěchu situace. Už z toho důvodu, je dobré absolvovat kurz a vštěpovat si to nejdůležitější. Záchranáři často říkají : “ Dbej na vlastní bezpečnost- hrdinů jsou plné hřbitovy”. Je totiž nespočet případů, kdy člověk v té nejlepší víře ( ale bez dostatečných znalostí), chce zachránit např. tonoucího a utopí se tak oba dva, apod.

 

  • V tropických oblastech buďte obezřetní a dávejte pozor na obsah svých bot, batohů, spacáku. Hadi, pavouci a různá podobná havět jsou všude a ani odér vašich trekových bot po výšlapu je nemusí odradit! Takže vyklepávat, proklepávat, to je to základ. 🙂

 

  • Při první pomoci ve vážném stavu jde především o udržení a neustálou kontrolu postiženého po dobu, než dorazí záchranka. Docela mě šokovala informace, že pokud jde o masáž srdce, tak nemá zachraňující vůbec očekávat, že se raněný probudí. Probuzení jako z filmu se prý jednoduše nekoná, ale i tak mu zachráníte život. A to tím, že masáží zajistíte proudění krve mezi plícemi, srdcem a mozkem. Úspěšnost je pouze 5 % a ve zbylých případech je dalším nutným krokem defibrilace. Na tu už síly smrtelníka nestačí a na řadě je záchranka. V zahraničí to rozhodně není o 15 minutách čekání na záchranou službu jako v Čr. A to je, ruku na srdce, pro vystresovaného člověka z nenadálé situace, sakra dlouhá doba. Proto, pokud nejste skupina zkušených cestovatelů, je dobré se místům mimo civilizaci vyhnout.

 

  • TIP:  Přečtěte si zajímavý rozhovor o 1. pomoci na cestách  zde. 🙂

 

 

Buďte ve střehu a brzy se těšte na článek o našem stopoveru v Dubaji !

Domča

Napsat komentář